JustJessDívám se na hory, Zalité v bílém oparu, Odráží tolik světla, Až zavírám oči.
Ušla jsem tisíce mil,
Jen pro tenhle pohled,
Přežila tisíce let,
Jen pro tenhle klid.
Ale stále se mi nedostává,
Místo klidu mám ticho a prázdnotu.
Setkáme se někdy? Ty a já? Toužíš po mě, jako já po tobě? Hledáš? Čekáš? Sleduješ západy slunce? Jako já?
Utekla jsem za tebou,
Před tebou.
Když jsem tě našla,
Bála jsem se tě.
Bála jsem se, že ztrácím duši,
Cíle i sny.
Asi jen potřebuji to vzrušení,
To nadšení z cesty k cíli.
Bez toho jsem jako mrtvá.
Dokážeš to ocenit?
Jsem čistá energie.
Napsáno 8.8.2020 / ©JustJess2020
Hm… už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy napsala něco v češtině. Zdá se, že horský vzduch na mě má blahodárné účinky. 😀 😀 😀 Pac a pusu do Česka! Zvládněte to tam!
Nadhera!!! 🥰
Děkuji moc <3